Když jsme se manželem stěhovali do nového bytu, chtěli jsme v každé místnosti plovoucí podlahu v kaštanové barvě, na kterém jsem si trvala. Když ovšem nastalo první zimní období v našem novém hnízdečku lásky a já do toho všeho byla těhotná, a tak trochu lehce nervózní, pochopila jsem, jaké je tajemství koberců, které jsme v našem předchozím bydlení, měli v každé místnosti. Koberec mi zkrátka chyběl, jelikož chůze po studené plovoucí podlaze mrazila v momentě, kdy jsem na nohách měla teplé papuče. Tudíž jsem manžela povolala, aby ihned pořídil alespoň dva koberce, a to jeden do obývacího pokoje a ten druhý do ložnice. Manžel samozřejmě souhlasil, jelikož odporovat těhotné manželce se skutečně nevyplácí.

Koberce, které manžel pořídil za mé asistence, miluji

Dva nové koberce, které manžel za mé asistence pořídil, jsem si skutečně zamilovala. Jeden z nich je dokonce tak moc hebký, že bych si ho uměla představit ve všech místnostech v bytě. Procházka po něm je totiž pohlazením na duši. Jeho velmi husté, dlouhé a teplé vlákno, je pro chůzi naboso jako dělané. Proto jsem neváhala a podobný koberec pořídila i do našeho nového dětského pokoje, na kterém právě můj manžel pracuje. Neumím si představit, jak by se náš prvorozený syn batolil na dece či na té šílené studené podlaze. Jsem ráda, že jsem koberce pořídila ještě před porodem.

Koberec zútulnil naše bydlení

Nový koberec velmi prozářil a také zútulnil naše bydlení. Proto jsem neváhala a do předsíně jsem pořídila běhoun, který je dle mého názoru k nezaplacení. Ač jsem zpočátku byla vůči běhounům v předsíni skeptická, dnes si tuto prioritní část ve svém domě bez tohoto doplňku vůbec neumím představit. Zkrátka a dobře, koberec do bytu či domu jednoduše patří a je nedocenitelným společníkem, na čemž se shodl i můj manžel, který zpočátku nechtěl dát novému koberci zelenou.

---